Položte si otázku, proč, jak, kdy, kam, kde, proč se to děje a co se děje, co mě zajímá. Například: pokud se zajímáte o roboty, pak vaše otázka by měla třeba být “Kolik je potřeba proudu na to, aby robot mohl paží zvednout nějakou věc?”, nebo “Kdy rostlina roste nejrychleji, ve dne nebo v noci? nebo “ Proč přitahuje můry světlo”

Ať už jste vědecký pracovník, inženýr, nebo poprvé něco zkoumáte, měli by jste si zaznamenávat své vědecké úspěchy a pokusy v laboratorním deníku. Deník je důležitou součástí každého výzkumného či inženýrského projektu. Deník by měl obsahovat podrobné kroky vašeho výzkumu, od počátečního brainstormingu až po konečnou analýzu dat a závěrečnou zprávu. Mnoho vědeckých projektů vyžaduje řadu kroků a několik studií. Zapisujte si každý krok, myšlenky a otázky, které Vás v průběhu projektu napadnou a zaznamenávejte přesně to, co jste udělal a kdy jste to udělal. V budoucnu, pokud budete mít podobný projekt, založený na něčem, co už jste pozoroval, tak se budete moci zpětně podívat, jak jste danou věc řešil. Podobně si pište své produktové návrhy a technické problémy. Psaní deníku je snadné. :))

Získávám o problému informace z různých zdrojů. Měli by jste prohledat dostupnou literaturu a zdroje podobných pokusů a vynálezů. Případně by jste se měli spojit s lidmi, kteří mají v daném oboru více zkušeností, než máte vy. Mohou to být učitelé, nebo rodiče - zeptejte se jich. Na základě těchto získaných informací si vytváříte na věc nějakou domněnku a tuto domněnku potom formulujte to hypotézy.
Většina učitelů bude vyžadovat, abyste vycházeli alespoň ze tří zdrojů informací.

Jak informace hledat:
vyhledejte si informace na internetu - existují on-line databáze. Začněte s encyklopedií, slovníkem, případně s bibliografii, knihovny nabízejí spoustu
literatury. 
Vyhodnoťte, zda se jedná o dobré informace.
Udělejte si seznam všech přečtených knih, časopisů a internetových stránek, které jste použili pro váš záměr. Později tento seznam zdrojů bude vaší bibliografií.

Bibliografie by měla obsahovat:
Jméno autora
Název publikace (název článku, pokud je to časopis nebo encyklopedie)
Datum vydání
Místo vydání knihy
Vydavatelství knihy
Číslo svazku časopisu nebo tištěné encyklopedie
Číslo (čísla) stránky
Autor a editor (jsou-li k dispozici)
Název stránky (je-li k dispozici)
Společnost nebo organizace, která vložila text na webovou stránku
Web adresa stránky (tzv URL)
Poslední datum, kdy jste se podíval na stránky

Bibliografické informace pro různé typy zdrojů jsou umístěny na různých místech, takže budete muset dělat trošku detektivní práci, aby jste zjistili
všechny informace do vaší bibliografie. 
Seznam zdrojů se uvádí v abecedním pořadí podle příjmení autora. Pokud má zdroj více než jednoho autora, vychází se podle toho, kdo je v abecedě jako první.

Formuluj svoji hypotézu, domněnku. Hypotéza je odhad, jak věci fungují. Většinou je hypotéza napsaná takto:  " Když_____ [udělám to ] _____ , tak _____ [ se stane ] _____ toto . Do mezer vyplňte informace z vašeho vlastního pokusu.

Vaši hypotézu by jste měli formulovat na něco, co můžete skutečně vyzkoušet. Jinými slovy je třeba, aby to, co chcete vyzkoušet, bylo měřitelné.

Vědci v přírodě hledají příčinné vztahy. Jinými slovy, dělají pokusy tak, že změna jedné položky způsobí předvídatelným způsobem nějakou změnu. Tyto měnící se veličiny se nazývají proměnné. Proměnná je jakýkoliv faktor, rys, nebo stav, který může existovat v různém množství a typech. Pokus má většinou tři druhy proměnných: nezávislé, závislé a kontrolované.

Nezávislá
proměnná je taková, kterou mění vědec. Správný pokus “fér test” má pouze jednu nezávisle proměnnou. Tím, že vědec změní nezávisle proměnnou, tak může pozorovat, co se stane se závisle proměnnou. Nový stav závisle proměnné závisí na hodnotě nezávisle proměnné.
Například, pokud otevřete kohoutek (nezávislá proměnná), množství tekoucí vody (závislá proměnná) se mění v závislosti - tj. můžete pozorovat, že se zvyšuje průtok vody. Počet závislých proměnných v pokusu se liší, ale často je více než jeden.

Mají také kontrolované proměnné. Kontrolované proměnné jsou veličiny, které vědec nemění. Například pokud chceme změřit, zvýšení průtoku vody, když jsme otevřeli kohoutek, je důležité se ujistit, že tlak vody (regulovaná veličina) je konstantní. Je to proto, že jak tlak vody, tak otevření kohoutku mají vliv na průtok vody.  Pokud budeme chtít změnit obě proměnné najednou, tak si pak nemůžeme být jisti, čím byla způsobena změna v průtoku vody, jestli z důvodu tlaku vody nebo z důvodu otvoru v kohoutku. Jinými slovy nebyl by to “fér test”. Většina pokusů má více než jednu regulovanou veličinu. V dobrém pokusu, musí být vědec schopen změřit hodnoty každé proměnné. Hmotnost je příklad proměnné, která se dá velmi snadno změřit.
Nicméně představte si dělat pokus, kde jedna z proměnných bude láska. Tady je proměnná jen velmi těžko měřitelná. :)

Správně provedený pokus
Je důležité, aby byl pokus správně proveden. Správně provedený pokus, je takový, když změníte jeden faktor a ostatní podmínky zůstanou stejné.

Například,
pojďme si představit, že chceme změřit rychlost autíček na šikmé rampě. Pokud bychom uvolnili první auto a druhé auto postrčili dopředu, tak se nejedná o správně provedený test, jelikož jsme druhému autu dali nespravedlivou výhodu tím, že jsme ho postrčili a to nebylo správné. Jedinou věc, kterou jsme měli změnit mezi dvěma zkouškami bylo auto, jinak jsme měli pustit auta úplně stejným způsobem.
Nebo například můžeme dělat pokus s hnojivem, zda hnojivo způsobí rychlejší růst rostlin, oproti rostlinám, které hnojivo nedostanou. Vložíme semena stejného druhu do třech květináčů s hnojivem a půdou. Další tři rostliny dáme do květináčů s pískem, bez hnojiva. Každou rostlinu zaléváme úplně stejně, stejným množstvím vody, každý druhý den. Rostliny s půdou a hnojivem,  rostou rychleji, než ty které jsou pěstované v písku, bez hnojiva. Bohužel ani toto, není správně provedený test, jelikož jsme nepěstovali ty druhé tři rostliny v hlíně, ale v písku. Tím pádem nemůžeme prokazatelně říci, zda za rychlejším růstem mohlo opravdu hnojivo nebo hlína. Všechny rostliny se měly pěstovat ve stejném druhu půdy. Pokud chcete dělat
test správně, pak musíte změnit pouze jeden z faktorů a ostatní podmínky zachovat stejné. 
Vědci nazývají měnící se faktory - proměnnými.

Ověřuji si pravdivost své domněnky (hypotézy) pokusem (experimentem)

Příprava pomůcek a materiálů
Sepište si veškeré pomůcky a materiály, které budete potřebovat, některé materiály můžete shánět delší dobu, proto je lepší plánovat s předstihem. 
Příklad správného seznamu: 
-       500 ml ionizované vody
-       Stopky s přesností 0,1 sek.
-       AA alkalické baterie
Příklad špatného seznamu: 
-       voda
-       hodinky
-       baterie
  
Samotné provedení pokusu
Před zahájením pokusu si připravte tabulku dat, aby jste si mohli rychle zapsat své měření. Zaznamenejte si do svého laboratorního deníku všechny poznatky, které budete mít. Postup při pokusu dodržujte přesně. Pokud potřebujete provést změny v nějakém kroku při pokusu (což se často stává), zapište si změny přesně tak, jak jste je realizovali. Buďte důslední, opatrní a přesní. Numerické měření je nejlepší. Váš postup při pokusu si foťte, aby jste pak svá fota mohli prezentovat na prezentační tabuli.

Zaznamenání pokusu
Napište si krok za krokem, jak budete u pokusu postupovat. Postup by měl být tak detailní, aby někdo další podle tohoto vašeho postupu mohl pokus udělat. Pokus by jste měli alespoň 3x  zopakovat, aby jste si ověřili, že jsou vaše výsledky správné a nejedná se pouze o náhodu. Pokud například budete dělat pokus s pěstováním rostlin, tak byste si pokus měli ověřit na třech samostatných květináčích. Pokud budete dělat pokus s osobami, tak by jste průzkum měli udělat na dostatečném počtu účastníků ( více než 3).

Zkontrolujte své výsledky a podívejte se na ně kritickým okem.

Zeptejte se sami sebe na tyto otázky:
Je to kompletní, nezapomněl jsem na něco?
Nepotřebuji shromáždit ještě více údajů?
Neudělal jsem někde nějaké chyby?

Ujistěte se, že máte jasně označené všechny tabulky a grafy. Máte dobře uvedeny jednotky měření (volty, gramy, atd.)?
Položte nezávislou proměnnou na osu-x grafu a závislou  proměnnou na osu y .

Shrňte v několika větách, jak vaše výsledky podporují vaši hypotézu, nebo jestli jsou s ní v rozporu.

Navrhněte změny v postupu nebo designu, nebo můžete uvést další možnosti pro další studium.

Vaše závěrečná zpráva by měla obsahovat tyto části:
Titulní stranu
Výtah. Výtah je zkrácená verze vaší závěrečné zprávy
Obsah
Otázka, proměnné a hypotéza
Průzkum
Seznam materiálu
Postup při pokusu
Analýza dat a diskuse (tato část je shrnutím toho, co jste zjistili v pokusu se zaměřením na vaše postřehy, datové tabulky a grafy, které by jste v této části měli rovněž prezentovat)
Závěr
Nápady pro budoucí výzkum
Poděkování (v této části můžete poděkovat
každému, kdo vám pomohl s projektem, může to být jedinec nebo také firma)
Bibliografie

Vaše závěrečná zpráva bude mít několik stránek.
Ukládejte si často dokument. 
Nezapomeňte si udělat kontrolu pravopisu a gramatiky v textovém editoru.

Shrňte v několika větách, jak vaše výsledky podporují vaši hypotézu, nebo jestli jsou s ní v rozporu.

je zkrácená verze vaší zprávy o projektu. Většinou je omezena 250 slovy. Výtah by měl být na začátku vaší zprávy o projektu a určitě by se měl objevit na projektové tabuli. 

Výtah by měl mít: 
-       úvod do problematiky (zde můžete popsat, proč jste si projekt vybral, čím vás zaujalo dané téma).
-       pokud jste vynalezli nový postup, který je lepší nebo rychlejší než ten, který jste zkoumali, nezapomeňte toto uvést
-       Identifikace problému (zde uveďte problém nebo hypotézu - domněnku)
-       Postup (jaký byl váš postup k řešení tohoto problému. Nezacházejte do podrobností
-       Výsledek, který jste zjistili. Potvrdila se vaše hypotéza nebo ne? Buďte konkretní.
-       Závěr, přispělo vaše bádání k oblasti, kterou jste zkoumal?  

Proč je výtah důležitý?
Výtah z vašeho projektu je důležitý proto, že umožňuje lidem rychle určit, zda si chtějí přečíst celou vaši zprávu o projektu. Je to taková reklama toho, čím jste se zabýval. Pokud chcete zaujmout, musíte psát výtah výstižně a poutavě. Vzhledem k tomu, že výtah je krátký, tak každá část výtahu může mít pouze 1-2 věty.

Jakých věcí je třeba se vyvarovat
Vyhněte se slovům nebo technickým názvům, kterým většina čtenářů nerozumí. 
Vyhněte se zkratkám, které se běžně nepoužívají.
Do výtahu se nedává bibliografie ani citace. 
Pokud čerpáte z vědy, je dobré se soustředit na posledních 12 měsíců výzkumu (nebo méně), dávejte minimálně odkazy na jakoukoliv předchozí práci.
Pokud pracujete s vědcem nebo mentorem (učitel, rodič atd.), tak by váš výtah měl obsahovat pouze postupy, které jste dělat vy sám.

Jak splnit limit slov
Většina autorů se shoduje, že je těžší napsat krátký popis, než dlouhý. Zde je tip: v první verzi, co budete psát nebuďte příliš znepokojeni délkou, jen se ujistěte, že zpráva obsahuje všechny klíčové informace. Poté začněte škrtat slova, fráze a věty, které jsou méně důležité než ostatní. Podívejte se na věty, které můžete kombinovat a zkrátit. Pak zprávu dejte na chvilku stranou a vraťte se k ní později. Znovu si přečtěte návrh a znovu budete schopni najít, kde se dá zpráva upravit nebo zkrátit.

V tomto bodě, jste již v cílové rovince. Kromě psaní výtahu, teď musíte shromáždit veškeré informace a doplnit je do projektové prezentační tabule.

Projektová tabule - viz obrázek dole
Dejte tvář svým myšlenkám - prezentujte váš projekt na projektové tabuli:))
Hlavním cílem projektové tabule, je představit váš projekt, pokus a závěr výzkumu tak, aby ostatní dobře pochopili, o co se jedná, co jste dělal a jak jste to dělal. Není to totéž, jako v závěrečné písemné zprávě či prezentaci na počítači. Závěrečná zpráva obsahuje daleko více detailů, než které pak budete zobrazovat na projektové tabuli. Jedná se spíše o takovou reklamu vašeho projektu, výzkumu. Aby ostatní neměli problémy se čtením tabule, je dobré postupovat v logickém pořadí, pozorovatelé tabuli budou číst tak, jako se čte kniha, tj. zleva doprava a ze shora dolů a podle toho je dobré uspořádat jednotlivé části na tabuli. Výjimku tvoří název projektu, který se umísťuje do horní části na střed tabule. Pro umístění názvu, můžete rovněž použít malou tabulku, která se umísťuje nad tabuli, viz obrázek. 

Ve většině případů budete používat tabuli o rozměrech 120 x 90 cm. Tuto tabuli můžete u nás zakoupit, viz eshop.thinkcreative.cz

Níže jsou rozepsány jednotlivé části tabule - viz obrázek dole:
Název
Název projektu, výzkumu a  Tvé jméno.

Data a grafy
Do této části se dávají důležité informace jako jsou grafy a obrázky. Vizuální prezentace výsledků je velice důležitá a mnohdy je výstižnější než slova.

Problém / Účel
Vysvětlete, proč jste si zvolili dané téma, čím vás téma zaujalo.
 
Domněnka - formulace hypotézy
Uveďte vaši hypotézu - domněnku. Vědecká hypotéza je nějaký předpoklad, který umožňuje vědecké vysvětlení nějakého jevu.

Postup
Uveďte, jak jste postupoval(a), můžete doplnit fotkami. Jaké pokusy jste dělal a jak jste je dělal, rovněž můžete doplnit fotkami nebo obrázky, případně
můžete nalepit část pokusu.Trojrozměrné objekty a obrazy jsou velice účinné. Například: pokud budete zkoumat, v jaké kapalině se nejrychleji rozpustí
lentilka, tak můžete vystřihnout půlku kelímku a na dno přilepit lentilku, hned dostane váš výklad jiný rozměr.

Výsledky
Do této části napište, co jste zjistil, jaký je výsledek vašeho bádání? 
Závěr
Byla vaše hypotéza správná, nebo špatná? Můžete říci, že na základě vašeho výzkumu, je to co jste ověřovali pravda, nebo jste došli k úplně jiným
výsledkům?
Doporučení
Během vašeho výzkumu, jste se naučili novým věcem. Napište do této kolonky své nápady pro další výzkum v této oblasti.
Uspořádejte si informace jako noviny,  publikum bude sledovat nit vašeho pokusu, tj. shora dolů a pak zleva doprava. Zahrňte každý
krok vašeho projektu, tj. výtah, hypotéza, materiály, bibliografie a tak dále. Aby byl text čitelný z několika metrů, použijte velikost písma alespoň 16 bodů. Je v pořádku pokud budete používat menší písmo u titulků u obrázků a tabulek. Název by měl být velký a snadno čitelný. Musí být výstižný, aby zaujal pozornost. Na tabuli používejte obrázky, jsou výstižnější než slova.
Používejte fotografie nebo můžete kreslit diagramy, navrhněte modely, které vysvětlují vaše výsledky, nebo ukažte názorně váš pokus. Pozor: nedávejte text nad obrázek nebo fotografii, je to špatně čitelné. 
Zde je seznam položek, které by ještě neměli chybět na vaší projektové tabuli:)
Tvé jméno
Tvoje fotka
Titulky, které obsahují zdroj (odkud jste čerpal) pro každý obrázek nebo fotku
Poděkování lidem, kteří vám pomohli
Váš vynález

Více info můžete čerpat v angličtině na internetových stránkách www.sciencebudies.com